Očekává se, že ČNB nechá základní úrokovou sazbu na hodnotě 3,5 %. Analytici se shodují, že konflikt na Blízkém východě nutí centrální bankéře (a nejen je) k obezřetnosti. Růst cen ropy a pohonných hmot sice zatím nemá dramatický dopad, ale situace se stále vyvíjí.

Inflace pod kontrolou, přesto hrozí zdražování

ČNB se nyní nachází v relativně komfortní situaci – zatímco v roce 2022 přišel energetický šok v době, kdy inflace šplhala k dvouciferným hodnotám, dnes je tomu jinak. Spotřebitelské ceny rostou nejpomaleji za poslední desetiletí.

Rostoucí ceny pohonných hmot navíc částečně kompenzuje levnější elektřina, a díky nedávným změnám v poplatcích za OZE. Společně s poklesem cen potravin to podle odborníků zatím stačí k tomu, aby se inflace držela na uzdě.

Prozatím se tedy nezdá, že by bylo třeba nějaké výraznější akce, a ČNB tak nejspíše zvolí vyčkávací taktiku.

Konflikt v Íránu mění situaci

Největším strašákem je nyní dění na Blízkém východě. Konflikt v oblasti zásadní pro světový obchod s ropou, je jednoznačně proinflační faktor. Problém je, že jeho plné dopady zatím nejsou v ekonomice vidět.

Než se takové tlaky projeví, může uběhnout i několik týdnů i měsíců. A situace přímo v oblasti se mění ze dne na den. Právě proto se centrální banky zatím přiklánějí k tomu, čekat na jasnější informace.

Pokud by se konflikt prodlužoval, očekává se, že by ČNB nakonec ke zvýšení sazeb přistoupila. To by dopadlo na půjčky, hypotéky i úvěry pro firmy.

Co to znamená pro běžné lidi a hypotéky?

Pro běžného člověka je důležité, že stabilita základní sazby ČNB znamená také stabilitu hypotečních sazeb. Komerční banky již mírně zvýšily své sazby v očekávání mírného růstu, a nyní na tomto nastavení s největší pravděpodobností zůstanou.

Lidé, kteří plánují koupi bytu nebo domu, se tak nemusí obávat prudkého zdražování úvěrů, nelze ale ani očekávat nějaké výrazné zlevnění. Pro ty, kteří již hypotéku mají, zůstanou splátky stejné.

Výhled do budoucna: co bude v létě?

Zajímavější situace nastane v létě. Trhy totiž už nyní počítají s tím, že by ČNB mohla v srpnu přistoupit ke zvýšení sazby na 3,75 %. A ke konci roku dokonce až na 4 %.

Záležet ale nebude jen na situaci na Blízkém východě, ale klíčová budou také domácí data a z toho vyvozená reakce vlády a stavba rozpočtu. Pokud vláda rozvolní fiskální pravidla a začne více utrácet, může to podpořit další zdražování.

Konec čekání? Záleží na rychlosti vývoje

ČNB dala najevo, že není třeba panikařit. Současná úroveň sazeb působí protiinflačně, koruna zůstává relativně stabilní a díky tomu není dovážené zboží výrazně drahé. To vše nahrává vyčkávací strategii.

Jenže vyčkávat se může jen do doby, než se projeví druhotné dopady energetického šoku. Pokud začne zdražování ropy pronikat do dalších cen – od dopravy přes potraviny až po služby – centrální banky už nebudou mít na výběr.

Pak už nepůjde o to, zda sazby zvýšit, ale o kolik. A to je změna, kterou by pocítili všichni – od majitelů hypoték přes podnikatele až po běžné lidi na pumpách a v obchodech.