V Česku tvoří daň z nemovitosti méně než 1 % z vybraných daní, zatímco průměr v EU je až třikrát vyšší. U našich sousedů – v Maďarsku, v Polsku, na Slovensku nebo třeba ve Slovinsku - činí podíl této daně 2,2 %. Proč je náš systém nastaven jinak a komu to vyhovuje?

Problém není jen v sazbě

Podle studie PAQ Research[1] není hlavním problémem samotná výše daně, ale způsob jejího výpočtu. Velkou roli hraje velikost obce – nemovitosti ve větších městech mají vyšší hodnotu, ale rozdíly se projevují i mezi obcemi podobné velikosti. Například vesnice u Prahy má výrazně vyšší daň než stejně velká obec v odlehlém regionu.

Daň z nemovitosti je navíc regresivní:

Chudší domácnosti zaplatí v průměru 0,4 % ze svých příjmů,

Zatímco bohatší jen 0,2 %.

Současný systém také nepočítá s výjimkami pro běžné vlastníky, kteří mají jedinou nemovitost k bydlení, ani pro seniory s nízkými příjmy. Tyto nerovnosti se obce snaží vyrovnávat místními koeficienty (v rozmezí 0,5–5), ale ty často situaci příliš neřeší.

Daň brzdí investice a efektivní využití půdy

Stávající nastavení navíc odrazuje od investic, protože daň se z větší části počítá z hodnoty budovy (62,5 %), nikoli z pozemku (37,5 %). Přitom právě zdanění pozemků méně omezuje ekonomickou aktivitu než například daň z příjmu nebo ze zisku firem.

Zjednodušeně řečeno: více daníme práci než vlastnictví.

Detaily nejsou mezi lidmi známé, ale změny jsou žádané

Průzkum mezi veřejností ukázal, že většina lidí netuší, že dražší nemovitosti jsou relativně méně zdaněné než ty levnější. Mnozí respondenti se proto přiklánějí k názoru, že by bylo spravedlivější tento nepoměr vyrovnat.

„Když zdaníte pozemek, nikam neuteče. Ale daně z práce lidi demotivují,“ vysvětluje jeden z autorů studie Daniel Prokop z PAQ Research.

Motivace k investování a snížení daně z práce

Stejně jako u jiných systémových problémů, i zde existují řešení – jejich realizace však nebude jednoduchá ani rychlá. Nestačí jen změnit způsob výpočtu daně, ale je třeba vytvořit prostředí, které bude atraktivní i pro menší investory, nejen pro velké developery.

Ekonomové navrhují několik opatření:
✅ Změnit způsob výpočtu daně z nemovitosti – tak, aby zátěž byla rozložena spravedlivěji.
✅ Podpořit investice firem – například zavedením rychlejších odpisů, jak to funguje v Británii nebo Estonsku.
✅ Snížit zdanění práce – čímž se zvýší motivace lidí k větší ekonomické aktivitě.

Co bude dál?

Debata o daňové reformě pokračuje a rychlé řešení se zatím nerýsuje. Stát tak stále vybírá z nemovitostí výrazně méně, než by mohl, zatímco zaměstnanci a firmy nesou větší daňovou zátěž.

Změna systému by mohla přinést úlevu lidem, kteří dnes s obtížemi zvládají své výdaje. Na druhé straně by podpora investic mohla vést ke stavebnímu oživení – vzroste zájem o modernizace a rekonstrukce, které byly dosud často odkládány.

Taková reforma by nejen přispěla ke větší sociální spravedlnosti, ale zároveň by podpořila ekonomický růst, ze kterého bude mít prospěch stát i obyčejní lidé – a to nejen na daních, ale i v kvalitě prostředí, ve kterém žijeme.