V listopadu 2024 byla schválena dlouho očekávaná a požadovaná důchodová reforma. Česká republika tuto reformu potřebovala dlouhodobě, vzhledem k napětí ve státním rozpočtu a změnám v demografické a zdravotní situaci obyvatel.

Dle vyjádření MPSV „V České republice funguje tzv. plně průběžný důchodový systém. To zjednodušeně znamená, že pracující lidé, kteří do důchodového systému přispívají, ať už jako zaměstnanci nebo OSVČ, financují penze svých spoluobčanů v důchodovém věku.

Průměrná doba dožití obyvatel však stále stoupá. A tím pádem roste a nadále bude růst počet osob v důchodovém věku, kteří ze systému potřebují čerpat. Tato situace je dlouhodobě neudržitelná.

Především pokud se sejdou slabé ročníky ekonomicky aktivních obyvatel se silnými ročníky, které odejdou do důchodu, může nastat velký nedostatek prostředků k výplatě takových penzí, na jaké jsme zvyklí.“

Nynějších důchodců se změny nedotknou, reforma se zaměřuje na ty, kteří teprve tuto fázi života nastoupí v budoucnu.

Proto je třeba se seznámit s možnostmi a plánovat další kroky. Napřed se však musíme seznámit se změnami, které tato reforma přinesla – co se tedy změnilo?

Důchodový věk

Původní systém byl nastaven tak, aby se odchod do penze u většiny lidí narozených po roce 1965 ustálil do roku 2035 na 65 letech. Reforma tuto hranici mění.

Penzijní věk poroste pouze o jeden měsíc za rok.  Dle webu E15: „Například ročník 1966 půjde do důchodu v 65 letech a jednom měsíci. U ročníků 1989 a mladších se věková hranice zastaví na 67 letech a dále se už zvyšovat nebude.“

Zpomalení růstu důchodů

Mezi lety 2026–2035 se postupně zpomalí meziroční nárůst nově přiznaných penzí, a to o 180 až 200 korun za rok. Důchody sice díky valorizování porostou, toto tempo se zpomalí. Reforma sníží zápočet výdělku ze sta na 90 procent a zároveň srazí koeficient u započítávání každého roku sociálního pojištění z 1,5 na 1,45.

Státní rozpočet tak ušetří částku ve výši 1,2 procenta HDP (cca. sto miliard korun v dnešním kurzu). Změny by neměly být příliš citelné, předpokládá se, že díky valorizacím stoupne průměrná penze mezi lety 2024 až 2034 o deset tisíc korun na 30 700 korun měsíčně.

Podpora rodin s dětmi

Změnami projdou i důchody pro rodiče na rodičovské. Ten se bude nově vypočítávat podle celorepublikové průměrné mzdy v tom kterém roce. Rodiče, kteří měli před rodičovskou vyšší příjem, se započítá částka vyšší.

Výchovné bude i nadále existovat, ale nejprve se provede porovnávací výpočet, a dle výhodnosti poté rodiny dostanou buď výchovné, nebo rodinný vyměřovací základ.

U lidí, kteří získali či ještě získají nárok na výchovné před začátkem platnosti reformy, tento pětisetkorunový bonus zůstane, ale nebude se valorizovat. Výchovné se bude dál vyplácet jen na třetí a další dítě.

Partnerské soužití

Od roku 2026 se manželské páry nebo registrovaní partneři budou mít možnost rozhodovat, zda si rozdělí dosažené vyměřovací základy napůl za období, kdy oba pracovali. Při dalším výpočtu důchodů se na ně bude pohlížet jako na osoby se stejným příjmem.

V tomto případě se počítá i s možností vrátit se k původnímu modelu, samozřejmě na přání partnerů.

Rodinný nebo také společný vyměřovací základ bude navíc zohledňovat nejen péči o děti, ale také o osoby blízké – nemocné nebo trvale postižené partnery, rodiče nebo prarodiče.