EU minulý týden udělala další krok k tomu, aby většina průmyslových a zemědělských produktů USA mohla vstupovat na evropský trh bez cla. Potvrzení ze strany členských států otevírá cestu k plnému fungování obchodní dohody, která má uklidnit napjaté vztahy s Washingtonem a zabránit obchodní válce.

Nyní vše poputuje k podpisu a poté bude dohoda uveřejněna v Úředním věstníku EU, přičemž vstoupí v platnost už následující den. To znamená, že už brzy začnou platit nová pravidla, která výrazně usnadní dovoz amerického zboží do EU.

Evropa otevírá dveře, ale ne úplně

Kypr, který má nyní předsednictví, dal jasně najevo, že Evropa zůstává otevřená světu a transatlantickému partnerství, ale rozhodně ne na úkor vlastních zájmů.

Navíc bylo zdůrazněno, že se sledují dva cíle: podpořit stabilní a předvídatelné obchodní toky a zároveň si ponechat nástroje pro rychlou reakci, pokud by USA porušily dohodu nebo by se evropský trh ocitl pod tlakem nadměrného dovozu.

Právě tento dvojí přístup je pro Unii klíčový. Na jedné straně ruší cla, aby uklidnila situaci a projevila vstřícnost, na straně druhé si vytváří záchranou síť. Pokud by USA začaly zaplavovat trh svým zbožím, může Brusel opětovně přistoupit ke zvýšení cel.

Podobně pokud Spojené státy přestanou plnit svůj slib a vrátí se k protekcionistické politice, má Evropská komise nové pravomoci, a může tak reagovat bez zdlouhavých schvalovacích procesů.

Nulové clo jen na chvíli, pak přijde hodnocení

Důležitým detailem, který laika možná překvapí, je časové omezení. Nulová cla nebudou platit věčně – vyprší 31. prosince 2029. Do té doby musí Evropská komise (přesně nejpozději do 30. června 2029) důkladně vyhodnotit, jaký dopad mělo zrušení cel na evropský trh, a především na malé a střední podniky. Na základě této analýzy pak může navrhnout prodloužení opatření, ale nic není automatické.

Tento krok má jasnou logiku: EU si chce ponechat kontrolu nad tím, zda dohoda skutečně přináší oboustranný užitek, a zda se evropské trhy nedostávají do nevýhodné pozice. Zároveň je to signál, že nejde o bezpodmínečné otevírání, ale o promyšlený krok.

Co na to Američané?

Součástí celé dohody je také závazek Washingtonu, který se zavázal udržet cla na většinu evropského dovozu maximálně na 15 %. Týká se to přitom klíčových komodit jako jsou automobily, léčiva, polovodiče nebo dřevo.

Právě tyto položky byly v minulosti předmětem sporů a jejich zařazení do rámcové dohody je považováno za obrovský evropský úspěch.

Pro spotřebitele to znamená, že ceny amerických výrobků by neměly růst a evropští vývozci zase získají jistotu, že jejich zboží nebude zatíženo sankcemi. To přináší stabilní obchodní prostředí, které umožní další růst.

A co bude dál?

Schválení sice uzavírá jednu kapitolu, ale otevírá další. Obchodní vztahy mezi EU a USA jsou příliš rozsáhlé na to, aby je bylo možné obsáhnout v jednom dokumentu. Komise tak bude mít nelehký úkol monitorovat plnění dohody, ale také aktivně vyhodnocovat, zda nenastaly nové okolnosti, které by vyžadovaly úpravu pravidel.

Zároveň je třeba mít na paměti, že americká politika se může měnit a s ní i přístup k obchodu. I když současná dohoda vychází z jednání s administrativou Donalda Trumpa, její mechanika umožňuje pružně reagovat na nové výzvy.

Evropa tak dává najevo, že chce být spolehlivým partnerem, ale zároveň si ponechává páky k ochraně svých zájmů.

Pro podnikatele i spotřebitele je to v konečném důsledku zpráva, která přináší uklidnění. A to je v dnešním komplikovaném světě obchodu možná to nejcennější, co mohou dostat.