Evropská unie se připravuje na možnou eskalaci obchodního konfliktu se Spojenými státy. Hrozba nových cel na evropské zboží, které chce Donald Trump zavést jako trest za odpor proti jeho plánům ohledně Grónska, přiměla diplomaty k zahájení jednání o možných odvetných opatřeních. Navíc EU, jako celek, disponuje celou řadou nástrojů, jak na tento nátlak reagovat.

Tyto nástroje se pohybují od už klasických odvetných cel až po spuštění „nástroje proti hospodářskému nátlaku“ – neoficiálně (ale úderně) nazvané „ekonomické bazuky“. Tento nástroj by měl EU umožnit odpovědět mnohem rázněji než v minulých sporech.

Jaká esa může EU vytáhnout?

Již nyní existuje seznam amerického zboží v hodnotě přes 100 miliard USD, na které by mohlo být v případě nutnosti okamžitě uvaleno clo. Navíc se zvažuje pozastavení částí rozsáhlé obchodní dohody s USA, jejíž podepsání Bílý dům kdysi tak oslavoval.

Žádné konkrétní kroky však podniknuty nebyly – zbývá ještě čas na diplomatická jednání, která by mohla proběhnout i na Světovém ekonomickém fóru v Davosu, kde se má setkat řada světových lídrů.

Je však nutno dodat, že se atmosféra v Evropě oproti minulému roku výrazně změnila. Zatímco v minulosti převládala hlavně obava z narušení bezpečnostní spolupráce v rámci NATO či z narušení podpory Ukrajiny, nyní přibývá hlasů, že spolupráce s USA už není pro Evropu výhodou, ale problémem.

Jak už bylo řečeno, žádná odvetná opatření ještě nebyla schválena (a patrně se tak nestane do konce jednání v Davosu, nebo do 1. února, kdy mají americká cla vstoupit v platnost), na stole je už teď řada možností, jak může EU reagovat. Pojďme se s nimi nyní seznámit.

Jednou z prvních možností je pozastavení plánovaného snížení cel na americké zboží, na němž se EU a USA loni dohodly. Tyto slevy ještě nejsou schváleny evropským parlamentem, který je nyní může, v případě nutnosti, smést ze stolu. Pak je tu oživení seznamu odvetných cel z minulého roku, který cílil na produkty jako Harley-Davidson, arašídové máslo nebo žvýkačky.

Nejtěžší vahou na seznamu je však ona „ekonomická bazuka“. Tento nástroj umožňuje EU zavést opatření, která tvrdě zasáhnou řadu ekonomických odvětví – zahrnují exportní omezení, cla na služby, ale také zásahy do práv duševního vlastnictví či vyloučení amerických firem z veřejných zakázek.

Na použití „bazuky“ ale bude třeba široká politická shoda mezi členskými státy, a navíc EU stále věří v nějakou formu dohody.

Nejde jen o obchod

Někteří evropští politici už teď varují, že ústupky USA v případě Grónska by mohly vést k dalším požadavkům, včetně územních, navíc v době, kdy Evropa musí odolávat i tlaku z východu.

Ve hře jsou proto i kroky v oblasti bezpečnosti, jako je například posílení evropských obranných kapacit, zvýšení výdajů na zbrojení (ironické je, že na zvýšení výdajů už řada států přistoupila, často po americkém nátlaku) nebo omezení nákupů americké vojenské techniky.

Extrémní možností je omezení činnosti klíčových amerických základen na evropském území, o němž se ale zatím neuvažuje.

Rozšiřování evropských vztahů

Americké hrozby také urychlují snahy EU o diverzifikaci obchodních vztahů. Nedávno byla podepsána dohoda se státy Mercosuru (jihoamerické sdružení volného obchodu), intenzivně se pracuje na dohodě s Indií a stranou nezůstává ani Austrálie.

Navíc se znovu začíná debatovat o politickém kurzu vůči Číně a možné spolupráci s ní a s dalšími zeměmi v Asii, Africe i jinde.

Ať už se v nejbližší době stane cokoliv, rozhodnutí mezi diplomacií a ekonomickou odvetou zásadně ovlivní podobu transatlantických vztahů na celé dekády a staví EU na historické rozcestí.

Ať už ale bude rozhodnutí jakékoliv, je zřejmé, že období ústupků americkým požadavkům a nátlaku se pomalu chýlí ke konci.