Eurostat potvrdil čísla[1], která naznačoval odhad z konce dubna. Inflace v zemích eurozóny dosáhla 3 %, zatímco v březnu to bylo 2,6 %. Růst cen tak zrychlil ve všech koutech Evropy s výjimkou Švédska, kde došlo k poklesu.

Služby táhnou inflaci, energie jsou až za nimi

Pokud hledáme hlavní příčinu zdražování, statistiky mluví jasně – služby. Ty k celkové inflaci v EU přispěly 1,81 %. Pro srovnání – potraviny alkohol a tabák přidaly 0,57 %, a až na třetím místě jsou energie.

V eurozóně je situace podobná, i když čísla jsou trochu jinde. Služby tam jsou na 1,38 %, ale energie se dostaly na 0,99 %. Ukazuje se tak, že v celé unii hrají prim spíše služby, v zemích se zavedeným eurem tlačí ceny nahoru také dražší elektřina a plyn.

Česko je na třetím místě

To je možná nejpřekvapivější zpráva celého měsíce. Zatímco se všude mluví o zdražování, Česko se s inflací 2,1 % řadí na třetí místo v celé EU. Lépe jsou na tom jen Švédsko s 0,5 % a Dánsko s 1,2 %.

Pro spotřebitele to znamená, že cenové šoky, které sužují jiné země, se jim zatím vyhnou. Oproti březnu sice také došlo ke zvýšení cen (cca půl procenta), ale ve srovnání s Maltou, kde meziměsíčně vzrostly na 3,4 %, není tak výrazné.

Rumunsko, Bulharsko a Chorvatsko na opačném konci

Zatímco lidé u nás si mohou vydechnout, jinde v Evropě je situace mnohem vážnější. Rumunsko hlásí inflaci 9,5 %, Bulharsko 6 % a Chorvatsko 5,4 %. V těchto zemích dopadá zdražování na běžné lidi citelněji.

Zajímavé je, že mezi nejhůře postižené země se neřadí „problémové“ ekonomiky jihu Evropy, ale právě státy východního a jihovýchodního křídla unie. Ukazuje se tak, že inflace nemá jedinou příčinu, a že v každé zemi působí jiné faktory.

Malta v čele zdražování

Podíváme-li se na to, jak se ceny změnily mezi březnem a dubnem, do popředí se dostávají „malé“ ekonomiky. Nejvíce zdražila Malta – o 3,4 %, následuje Kypr s 2,2 % a Lucembursko se 2 %.

Naopak jedinou zemí, kde došlo k poklesu, je Švédsko. Pokles o 0,7 % je v dnešní době spíše výjimkou potvrzující pravidlo. Finsko pak zaznamenalo nulový růst, ceny tedy zůstaly na březnové úrovni. Všechny ostatní členské země hlásí zdražování.

Co si z toho vzít?

Tyto údaje nejsou jen suchými čísly. Každé procento se promítá do toho, kolik se bude platit za nákup, nebo kolik bude stát oběd v restauraci.

A zatímco Češi mohou být zatím v klidu, růst cen v celé unii není dobrou zprávou pro nikoho. Evropská centrální banka bude muset začít přemýšlet, zda držet úrokové sazby vysoko, nebo je začít snižovat. A toto rozhodnutí pak ovlivní hypotéky, půjčky i spoření.

Jedno je jisté – pokud ceny služeb porostou nadále tempem kolem dvou procent, žádné výrazné zlevnění nelze čekat. Naopak, červen a letní měsíce tradičně přinášejí zdražování dovolených, cestování a gastronomie.

A právě tyto položky spadají do kategorie služeb, které aktuálně nejvíce táhnou inflaci nahoru.