Více peněz na výplatní pásce – to je zpráva, která potěší tisíce zaměstnanců s nejnižšími příjmy. MPSV připravilo návrh, podle kterého by se minimální mzda měla v příštím roce zvednout z letošních 22 400 Kč na nejméně 24 000 Kč hrubého měsíčně. Konečná částka bude ale pravděpodobně ještě vyšší.

Zatímco letos činí nejnižší možný výdělek 43,4 % průměrné mzdy, příští rok by měl stoupnout na 44,6 %. Vláda pokračuje v každoročním navyšování o 1,2 %, jak bylo nastaveno v předchozích letech. Cílem je, aby se minimální mzda roku 2029 dostala na 47 % průměrného výdělku.

Kdy se dozvíme přesnou částku?

Definitivní výši vláda určí až po zveřejnění srpnové predikce ministerstva financí. Právě ta rozhodne o tom, jaká bude průměrná mzda pro příští rok, a tím pádem i o výši garantovaného minima.

Ministerstvo práce počítá s tím, že by průměrná hrubá mzda mohla příštího roku stoupnout na 55 795 Kč. Při použití navrhovaného koeficientu 0,446 by to znamenalo minimální mzdu 24 885 Kč.

Termín vyhlášení navýšení na příští rok je konec září. Do té doby musí MPSV zpracovat predikci ministerstva financí a vydat příslušné nařízení.

Hlavní parametry zvýšení:

 - Minimální mzda 2027: nejméně 24 000 Kč, odhadem 24 885 Kč

 - Letošní minimální mzda: 22 400 Kč (134,40 Kč za hodinu)

 - Podíl na průměrné mzdě: 43,4 % (2026) → 44,6 % (2027)

 - Cíl pro rok 2029: 47 % průměrné mzdy

Koho se zvýšení dotkne?

Podle údajů ministerstva pobírá minimální mzdu přibližně 3 % zaměstnanců, přičemž loni to bylo zhruba 118 tisíc lidí.

Zvýšení se ale dotkne většího počtu lidí – s minimální mzdou se také zvedají zaručené platy ve veřejném sektoru, které jsou odstupňovány podle odbornosti, odpovědnosti a náročnosti práce.

A co běžní zaměstnanci?

Lidé pracující za nejnižší mzdy pocítí znatelné zlepšení – zatímco letos si vydělají 22 400 Kč hrubého, příští rok by to mohlo být o více než 2000 Kč měsíčně navíc. V přepočtu na hodinu by se minimální hodinová sazba mohla přiblížit ke 150 Kč.

Zvýšení minimální mzdy má ale mnohem širší dopad. Vytváří tlak na růst mezd v dalších, mírně nadprůměrných příjmových skupinách, protože zaměstnavatelé musí udržet mzdové rozdíly mezi jednotlivými pozicemi.

Průměr roste, ale většina na ní nedosáhne

V letošním prvním čtvrtletí u nás průměrná mzda meziročně vzrostla o 8,1 % na 50 282 Kč. Toto číslo je ale zkreslené vysokými příjmy úzké skupiny nejlépe vydělávajících – obecně platí, že dvě třetiny zaměstnanců na průměrnou mzdu nedosáhnou.

Proto je takové zvyšování důležité hlavně pro ty, kteří zůstávají pod průměrem. Vláda svým postupem míří k tomu, aby se nejnižší mzda v Česku postupně přibližovala evropskému standardu, kde jsou minimální výdělky v poměru k průměru často vyšší.

Otázkou zůstává, zda se tempo růstu udrží i v budoucnu. Každopádně směr, kterým se česká minimální mzda ubírá, je jednoznačný – stoupá a přibližuje se až ke 47 % průměrné mzdy, což je hodnota, kterou už dnes zákoník práce zná jako orientační referenční úroveň.

Pro zaměstnance v nejnižších příjmových skupinách to znamená jistotu, že jejich mzda bude i nadále pravidelně růst rychleji, než by odpovídalo běžné inflaci.