Původní harmonogram počítal s tím, že se strop důchodového věku začne aplikovat od ledna 2027, ale nyní je vše jinak. MPSV má sice návrh první novely předložit už v dubnu, samotné zastropování se ale přesouvá na neurčito. Nastavení dřívějších penzí pro riziková povolání se mělo původně upravovat až od roku 2028, nyní se oba body zřejmě spojí do jednoho balíku.

Zaměstnavatelé se bouří, odbory tleskají

Plán na zmrazení věku odchodu do důchodu rozděluje zaměstnavatele a odbory na dvě znepřátelené strany. Zaměstnavatelé bijí na poplach a upozorňují na kritický nedostatek pracovních sil. Varují před masivním výpadkem pracovní síly v okamžiku, kdy do důchodu odejdou nejsilnější ročníky tzv. „Husákových dětí".

Opačný názor už tradičně zastávají odboráři. Ti zmrazení vítají, přičemž argumentují zdravím české populace. Podle nich velká část lidí prostě psychicky ani fyzicky nezvládá pracovat do vyššího věku, než je současná hranice.

Ekonomové však upozorňují, že každé oddálení úprav odchodu do důchodového věku ohrožuje stabilitu celého systému. Čím déle se bude se změnami čekat, tím složitější to bude s hledáním peněz pro budoucí generace

Politické spory

Opozice nenechala na odložení zastropování nit suchou. Podle nich jde o typický příklad předvolebních slibů, které nyní narážejí na realitu. Vláda a hnutí ANO prý dobře ví, že zastropování bylo skvělým volebním sloganem, ale jeho konkrétní dopady se nyní odsouvají do „mlhavé“ budoucnosti.

ODS je v kritice ještě ostřejší. Podle nich by bylo pro seniory i celý důchodový systém nejlepší, kdyby vláda nedělala vůbec nic a ponechala v platnosti změny prosazené minulým kabinetem.

Ty jsou podle ODS nezbytné pro zachování důstojné a perspektivní budoucnosti pro mladší generace, které dnes na daních odvádějí nemalé peníze.

Tripartita bude, ale bez důchodů

Situace se vyvíjela i při jednání s odbory. Odborový předák Josef Středula požadoval, aby se o zamýšlených změnách jednalo předem za účasti všech tří stran – vlády, zaměstnavatelů i odborů. Chtěl dokonce svolat mimořádné zasedání ještě před projednáváním novely vládou.

Kabinet však tento bod z programu jednání vyřadil. Zástupci zaměstnanců i firem se tak budou moci k důchodové reformě vyjádřit až v okamžiku, kdy už bude mít vláda jasno, co vlastně chce předložit.

Co bude s penzemi dál?

Ministr Juchelka nyní mluví o upřesňování harmonogramu a hledání termínů, kdy by se měly jednotlivé návrhy předložit. Jisté je zatím jen to, že se systém opět mění a že slibované zastropování na 65 letech se odsouvá na dobu, kdy už bude po dalších volbách.

Pro běžné lidi to znamená jediné – plánování budoucnosti je zase o něco složitější. Mladší ročníky si mohou zatím jen tipovat, v kolika letech se skutečně dočkají vytoužené penze, a ti starší zase netrpělivě vyhlížejí, zda se náročné profese konečně dočkají zaslouženého dřívějšího odpočinku.

Důchodová reforma tak zůstává nekonečným příběhem plným zvratů, který zdaleka nekončí. A jak se zdá, definitivní tečku za ní neudělá ani tato vláda.