Po čtvrt století vyjednávání se sedmnáctého ledna podařilo dosáhnout mimořádného úspěchu. Představitelé EU a jihoamerického obchodního bloku Mercosur oficiálně podepsali jednu z největších obchodních dohod v historii. Podle Evropské komise vzniká největší zóna volného obchodu na světě, která propojí trhy s více než 700 miliony spotřebitelů.

Ceremoniálu v paraguayském Asunciónu se zúčastnili nejvyšší představitelé obou bloků a společně označili dohodu za historický milník, který posílí ekonomickou stabilitu v době nejisté geopolitické situace.

Podpis je hotov, čeká se na schválení

Přestože je dohoda podepsána, stále ještě chybí její schválení příslušnými parlamenty. Za Evropu bude text schvalovat Evropský parlament, za Mercosur národní parlamenty čtyř členských zemí – Argentiny, Paraguaye, Brazílie a Uruguaye.

Zde je dobré zmínit, že současný Mercosur má členů pět. Bolívie se k Mercosuru připojila až v roce 2024, a jelikož nebyla zapojena do vyjednávání, není součástí této dohody. Jakožto člen Mercosuru má možnost se k dohodě připojit později.

Ministři členských zemí EU dali svůj souhlas už 9. ledna, kdy ji podpořilo 21 zemí včetně Česka. Proti se vyslovily Francie, Polsko, Maďarsko, Rakousko a Irsko, zatímco Belgie se zdržela.

Co dohoda oběma stranám přináší

Oba bloky se dohodly na postupné eliminaci cel na více než 90 % obchodní výměny, což zásadně mění obchodní vztahy mezi oběma kontinenty.

Pro řadu evropských firem se nyní otevírají nové možnosti – díky dohodě budou platit výrazně nižší cla a nebudou čelit obchodním bariérám při exportu. Podle odhadů by dohoda mohla zvýšit roční vývoz EU do zemí Mercosuru až o 39 %, což představuje přibližně 49 miliard eur (1,2 bilionu korun). Takový růst by mohl podpořit více než 440 000 pracovních míst napříč Evropou.

Dohoda se konkrétně zaměřuje na snížení jihoamerických cel na automobily, stroje a průmyslové výrobky vyrobené v EU. Na oplátku získají čtyři země Mercosuru větší přístup na evropský trh se zemědělskými produkty.

Oboustranný prospěch a strategický význam

Podle šéfky Evropské komise je dohoda výhodná pro obě strany – ekonomicky, diplomaticky i geopoliticky. Dohoda podle ní vysílá jasnou zprávu, že EU i Mercosur preferují spolupráci a diplomacii před spory a hrozbami.

Obchodní výměna mezi oběma bloky v roce 2024 dosáhla hodnoty 111 miliard eur. Evropský vývoz tvoří především stroje, chemické výrobky a dopravní zařízení, zatímco Mercosur vyváží hlavně zemědělské produkty, nerostné suroviny, buničinu a papír.

Kritika a kontroverze

Ne všichni ale tuto dohodu vítají. Francie dlouhodobě označuje dohodu za nepřijatelnou a vyjadřuje obavy z jejího dopadu na vlastní zemědělství. Podle kritiků by příliv levného hovězího a drůbežího masa, cukru nebo kukuřice mohl způsobit značné ztráty evropským, zejména francouzským, farmářům.

V posledních týdnech proti dohodě protestovali farmáři v několika evropských zemích, kteří se obávají neférové konkurence z Jižní Ameriky.

Jak to bude fungovat v praxi?

Aby bylo možné dohodu uzavřít, rozdělila ji EU na dvě části: politickou dohodu o partnerství a dočasnou obchodní dohodu. Obchodní část spadá výhradně do pravomocí EU, takže o jejím schválení mohli rozhodnout ministři členských států. Národní parlamenty ji tedy nemusí ratifikovat.

Už bylo řečeno, že dohodu ještě musí schválit Evropský parlament, proto se nyní Evropská komise soustředí na získání podpory europoslanců. Politická dohoda o partnerství vstoupí v platnost až po ratifikaci všemi členskými státy EU a zúčastněnými zeměmi Mercosuru.

Nová éra transatlantického obchodu

Podpis této dohody představuje zásadní zlom v mezinárodním obchodu. Propojení dvou významných ekonomických bloků vytváří nejen obrovský společný trh, ale také symbolizuje posun k větší ekonomické spolupráci v době, kdy svět čelí řadě výzev.

Úspěšná implementace dohody by mohla inspirovat další podobné iniciativy a posílit postavení obou bloků v globální ekonomice. Zatímco cesta k plnému uplatnění dohody ještě potrvá, její podpis už nyní představuje historický milník, který bude formovat obchodní vztahy mezi Evropou a Jižní Amerikou na desetiletí dopředu.