Už několik měsíců vám přinášíme zprávy o tom, jak zlato překonává rekordy a roste a roste a roste. A ani tato zpráva nebude jiná. Světová poptávka po zlatém kovu totiž ve druhém čtvrtletí vzrostla meziročně o 3 %. A díky strmě rostoucím cenám celková cena vyskočila o 45 % na rekordních 132 miliard dolarů.

Celý trh výrazně posiluje především silný zájem o investiční zlato a diverzifikační snahy centrálních bank, které nakupují zlato ve velkém. Naopak šperkaři to teď mají těžké. Kvůli vysokým cenám a malé poptávce především v Asii teď zájem o jejich výrobky klesl.

Investice i přes rekordní ceny

Zlato je stále vnímáno jako „bezpečný přístav“, a proto se na něj v dnešní době obrací stále více a více lidí. Tento „investiční hlad“ zahrnuje celou škálu investičního zlata (slitky, mince, ETF) a pomohl k obrovskému růstu a meziroční explozi (doslova) poptávky – růst až 78 %!

Především do ETF, (oblíbené u institucionárních investorů), ve čtvrtletí přitekly investice v hodnotě 170 tun zlata. Při průměru 3 280 dolarů za trojskou unci to znamená příliv peněz v hodnotě 45 miliard dolarů. Vše ještě víc vynikne, pokud toto období srovnáme s loňským rokem – to investoři naopak z těchto fondů stáhli prostředky odpovídající cca sedmi tunám zlata.

Podle názoru řady investičních společností je hlavním motorem nákupů především nejistota investorů kvůli americké obchodní politice, hrozby cly a napjatá geopolitická situace ve světě.

Centrální banky plní trezory, vedou Poláci

I přes meziroční pokles (o cca pětinu) zůstal zájem o nákupy ze strany centrálních bank silný. Ty tak nadále diverzifikují a postupně se odklánějí od amerického dolaru.

- Čele stojí polská centrální banka, která do trezoru přidala 19 tun. Polsko celkově drží 515 tun zlata, které tvoří 22 % celkových měnových rezerv.

- Mezi další kupce můžeme zařadit centrální banky Ázerbájdžánu (16 tun), Turecka (11 tun), Kazachstánu (10 tun), Číny (6 tun) a naší ČNB (+6 tun na celkových 62 tun).

Šperkařství zaostává, Írán je výjimka

Už bylo zmíněno že v dnešním „honu na zlato“ zůstal tradičně silný šperkařský průmysl daleko vzadu. Globální poptávka se propadla o 14 %, za což mohou především vysoké ceny kovu a přetrvávající nejistota na asijských trzích – především v Indii a Číně. Jejich globální kombinovaný podíl klesl pod 50 %, cože je za pět let už po třetí.

To ale neplatí o Íránu. Tamní poptávka naopak poskočila nahoru o 12 %. Šlo především o snahu místních ochránit své úspory v době zostření Izraelsko-Íránsko-Proxy konfliktu. Jaká situace nastane, až se vlny uklidní, se zatím dá jen hádat.

Technologický sektor: Sázky na AI, elektro slábne

Zlatá poptávka ze strany technologického sektoru zůstala stabilní, byť smírným meziročním poklesem o 2 %. Zatímco poptávka pro elektrotechniku byla slabší, výrazně rostla chuť po zlatě ze strany výrobců komponentů infrastruktury AI.

Podle předpovědí by právě oblast AI měla být v technologickém sektoru hlavním tahounem poptávky po zlatě i v následujících letech.

Kam až se zlato může dostat?

Podle všech indicií je zatím trh ve výhodné pozici. Stále přítomné riziko inflace kvůli obchodním válkám, diverzifikace centrálních bank a napjatá situace ve světě hrají zlatu do karet.

Ve hře je ale také snížení úrokových sazeb ve režii americké Federální rezervní banky (Fed).

- Základní scénář: Pokud se nic nezmění, může zlato do konce roku vystoupat na 3 700 až 3 900 dolarů za unci. To by znamenalo mezičtvrtletní růst o 11 až 17 %.

- Rizikový scénář: V případě výrazného uklidnění situace ve světě (např. klid na Blízkém východě) nebo výrazné zhoršení světové ekonomiky by mohlo cenu stáhnout až na2 800 až 3 000 dolarů za unci (pokles o 10 až 16 %).