Mnoho toho už bylo řečeno o trhu s bydlením. A zdá se, že toho ještě mnoho řečeno bude, a – bohužel, – nebudou to dobré zprávy.

Podle posledních zpráv by si průměrně vydělávající Pražan by musel šetřit 15,5 roku na koupi nového, základního 70 m² bytu. Ale pozor! Těch patnáct let by platilo pouze tehdy, pokud by onen průměrně vydělávající Pražan neplatil daně ani jiné odvody a celou výplatu by věnovat pořízení tohoto bytu.

Toto zjištění vyplývá to z dat Ministerstva práce a sociálních věcí, jejichž analýzu provedla developerská společnost Central Group, která také tyto výsledky zveřejnila ve své zprávě.[1]

Praha předstihla Berlín, Vídeň i Varšavu

Ve zprávě také došlo na porovnání Prahy s dalším hlavními městy střední Evropy, konkrétně s Vídní, Berlínem, Varšavou a Bratislavou.

Naše hlavní město z tohoto porovnání vychází nejhůře a blíží se mu jen Bratislava, kde lidé také potřebují až patnáct let na pořízení bytu. V porovnání s Vídní a Berlínem, kde je třeba jen okolo 8 platů, je Praha skutečně na chvostu.

V Berlíně a Vídni stačí na koupi nového bytu 7,8 průměrných ročních mezd.

Ve Varšavě je potřeba 8,5 roční mzdy.

V Bratislavě se na bydlení v novostavbě šetří téměř 15 let.

Ceny rostou rychleji než mzdy

Problém je i v tom že pražská průměrná mzda ve 2. pololetí 2023 činila 63 106 Kč měsíčně (což je meziroční nárůst o 8,8 %), ale ceny novostaveb rostou šíleným 10 % tempem. A to ročně.

Abychom si to představili:

70 m² byt v Praze nyní stojí 11,8 milionu Kč.

Před 10 lety by na stejný byt Pražan ušetřil za 10 let (o 5 let rychleji než dnes).

V roce 2020 by stačilo šetřit o 15 měsíců méně než nyní.

Dražší než jižní Evropa

Nejen střed, ale i jih Evropy je na tom lépe. Starší byty v Praze jsou cenově srovnatelné s Madridem a v porovnání s Římem či Milánem dražší

A abychom do počtů zahrnuli i Moravu, v Brně jsou ceny bydlení vyšší než ve Španělské Valencii, přestože obyvatelé těchto měst mají vyšší příjmy.

Nedostatek bytů a pomalé povolování staveb

K tomu všemu se připojuje obrovská byrokracie a průtahy ve stavebním řízení a nedávno vše ještě více zkomplikovala nepovedená digitalizace, která celý proces dokonce na chvíli zastavila a donutila vrátit se ke starým formám.

Podle Central Group pomalé povolování zdražuje byty o minimálně celých 15 %, a jelikož nějaká reforma stále chybí, nezbývá než s oněmi 15 % počítat i v budoucnu.

Nájemní bydlení také zdražuje

Stále více lidí proto hledá alternativu v nájmech ale i ty jsou u nás dražší než například v Německu:

Chemnitz (Německo): nájem 125 Kč/m²

Chomutov (ČR): nájem 150 Kč/m²

V německých a rakouských městech totiž fungují rozsáhlé bytové fondy, které vyrovnávají trh, ale česká a moravská města podobné bydlení postrádají, i když už se tento problém řeší (viz. náš článek o společnostech s omezeným ziskem).

Jak je vidět, vše brzdí hlavně pomalá a byrokratické mašinérie povolování a papírování, které zdatně asistuje nedostatek městských bytových fondů.

Navíc, tyto fondy nejde rychle rozšířit, ať už kvůli tomu, že jsou v soukromých rukou, nebo kvůli zdlouhavému povolování. Dostáváme se tak do začarovaného kruhu, kdy je nutné postavit byty, ale vše se zdržuje, a tak pořád dokola.

A těch patnáct let čekání je jen třešničkou na dortu, který bude stále růst, s tím, jak bude celé povolování zdržovat stavby.

Z celé analýzy taky vyplývá jedno jediné – bez systémových změn, zrychlení a odstranění byrokracie to prostě nejde.