Podle nové zprávy Mezinárodní agentury pro energii (IEA) nebude celosvětová nabídka ropy letos schopná pokrýt veškerou poptávku. Hlavním důvodem je eskalace konfliktu s Íránem, která výrazně omezila těžbu i export.[1]

Omezení nabídky dosahuje bezprecedentní úrovně

Zpráva pak upřesňuje, že v důsledku omezené lodní přepravy již celkové ztráty na dodávkách z Perského zálivu přesáhly jednu miliardu barelů. V současné době je denně zadržováno více než 14 milionů barelů ropy, které nemohou být vyvezeny na světové trhy – agentura ve své zprávě tuto situaci hodnotí jako bezprecedentní.

Zatímco ještě loni v prosinci analytici očekávali denní přebytek čtyř milionů barelů, nyní se uvádí, že letos nabídka ropy poklesne kvůli válce přibližně o 3,9 milionů barelů denně. Předchozí prognóza přitom počítala s poklesem o 1,5 milionů barelů denně.

Růst cen tlačí na poptávku

Konflikt se však neprojevuje jen na straně nabídky. Prudký růst cen ropy nyní začíná zpomalovat hospodářský růst v řadě zemí. Vyšší ceny energií se promítají do výrobních nákladů, dopravy i konečných cen, což následně tlumí poptávku.

IEA proto také revidovala výhled globální spotřeby. Zatímco předchozí prognóza odhadovala pokles poptávky o 80 tisíc barelů denně, nyní se čeká pokles o 420 tisíc barelů denně. Tento vývoj naznačuje, že trh prochází oboustranným šokem – nabídka klesá rychleji, než se daří utlumovat poptávku.

Jaké to bude mít následky?

Pro běžné spotřebitele i podniky to znamená pokračující tlak na ceny pohonných hmot a energií v následujících měsících. Krátkodobá opatření, jako je uvolňování zásob nebo využívání alternativních přepravních tras, mohou situaci zmírnit jen částečně. Hormuzský průliv zůstává zablokovaný a konflikt zatím nevykazuje známky zklidnění.

Z dlouhodobého hlediska mohou být postiženy zejména regiony silně závislé na dovozu z Perského zálivu, tedy Evropa a Asie. Naopak ti se zajištěnými dovozními řetězci – například ze Severního moře, USA nebo některých afrických zemí – mohou získat konkurenční výhodu.

Tato krize zároveň znovu otevírá otázku energetické bezpečnosti a diverzifikace zdrojů – nejde již pouze o ekologické cíle, ale o základní stabilitu ekonomik.

Válka s Íránem totiž odhalila, jak zranitelný je globální systém zásobování ropou v době, kdy dojde k narušení jedné klíčové dopravní tepny. Ať už tedy situace dopadne jakkoliv, bude pravděpodobně podnětem k nalezení strategií snižování závislosti na surovinách z nestabilních regionů.