Česká republika poskočila v žebříčku prostředí podnikatelské prosperity EU[1] z 22. na 19. místo. I když je tato pozice stále podprůměrná, trend je pozitivní. Za úspěchem stojí hlavně zlepšený výběr daní a rostoucí pražská burza. Brzdou jsou vysoké ceny elektřiny a malé výdaje na výzkum v soukromém sektoru.

Nejlépe je na tom (už tradičně) sever kontinentu – první příčku obhájilo Finsko, následované Švédskem. Na opačném konci tabulky najdeme Slovensko, Rumunsko a Chorvatsko.

V čem Česko exceluje? Daří se výběru daní i burze

Posun Česka není náhodný a má své důvody. Skokově jsme se zlepšili v jednom klíčovém ukazateli.

Jednoduše řečeno, státu se daří lépe vymáhat daně a výrazně omezit takzvané karuselové podvody.

Jedná se o formu podvodu s DPH, při kterém se zboží (často elektronika) opakovaně obchoduje mezi více firmami. Firma, která zboží konečně prodá koncovému zákazníkovi, však "zmizí", aniž by odvedla DPH státu, přestože daň od svého zákazníka obdržela.

Podle ekonomů za tím stojí hlavně modernizace Finanční správy. Obzvlášť nápomocné je kontrolní hlášení, které umožnilo důsledněji potírat podvody. Vliv ale zřejmě měla i pandemie, která urychlila přechod na bezhotovostní platby.

Druhým jasným pozitivem je růst pražské burzy. Její tržní kapitalizace (celková hodnota všech zde obchodovaných firem) letos dosáhla 25,8 % HDP. Pro srovnání – loni to bylo jen 16,5 %. Tím jsme předstihli například Maďarsko, Irsko nebo Chorvatsko

Vděčíme za to růstu ceny tuzemských akcií – dařilo se například ČEZu, který výrazně posiloval díky spekulacím na jeho stažení z burzy. Dobře si vedly také akcie finančního sektoru.

Více firem i startupů, ale…

V Česku celkově podnikatelských subjektů přibývá. Zatímco při prvním „měření“ indexu připadlo na milion Čechů 3 897 firem s deseti a více zaměstnanci, letos je to již 4 271 takových společností.

Výrazně se zvýšil i počet startupů – inovativních začínajících firem. Z loňských 166 startupů na milion obyvatel je letos 281. I díky tomu jsme se v tomto dílčím ukazateli přesunuli z 20. na 18. místo v EU. I tak ale zaostáváme za unijním průměrem.

Kde je problém? Drahá elektřina a málo peněz na výzkum

I přes celkové zlepšení jsou tu i slabiny. Meziročně jsme si pohoršili ve dvou oblastech:

1., Náklady na elektřinu: Ceny energie pro firmy letos opět vzrostly. Celkové ceny elektřiny pro podniky v roce 2024 vzrostly zejména kvůli znovuzavedení plateb na obnovitelné zdroje, které předtím v době energetické krize platil za spotřebitele stát.

2., Výdaje na výzkum a vývoj: Reálně si ČR meziročně nepatrně pohoršila u podílu financí, které soukromý sektor vydává na výzkum, v poměru k HDP. Investice do inovací jsou přitom klíčové pro dlouhodobou konkurenceschopnost.

České podnikání se nadechlo, ale ještě je tu dlouhá cesta

Posun na 19. místo ukazuje, že se podnikatelské prostředí u nás pomalu, ale jistě zlepšuje. Posun o tři příčky je rozhodně dobrá zpráva. Ukazuje se, že efektivnější výběr daní a rozvíjející se kapitálový trh jsou silnými stránkami české ekonomiky.

Na druhou stranu je zřejmé, že cesta do první poloviny unijního pelotonu bude ještě dlouhá. Abychom se tam dostali, budeme muset zvládnou výzvu spojenou s dostupností energií a motivovat firmy, aby více investovaly do inovací a moderních technologií.