Nedávno skončené americké prezidentské volby přivedly do Bílého domu opět Donalda Trumpa. Jeho znovuzvolení má už teď na světové trhy několik významných dopadů, a to jak pozitivních, tak negativních – dle webu forbes.cz už teď „Americký akciový trh po vítězství Donalda Trumpa ve volbách na začátku tohoto měsíce prudce vzrostl. Wall Street oslavovala novou, podnikatelům vstřícnou administrativu a zmírnění regulací, které se od ní očekává.“

Jedním z nejvýraznějších prvků jeho první vlády byla jeho obchodní politika. Pokud by se znovu stal prezidentem, mohl by pokračovat v politikách, které zahrnovaly obchodní války a zavádění cel, především vůči Číně, EU nebo jiným obchodním partnerům – už nyní například oznámil cla proti Mexiku, Číně, a dokonce i Kanadě.

Pokud by Trump pokračoval v protekcionistických politikách, mohl by způsobit nárůst globálního napětí a snížit obchodní toky mezi hlavními ekonomikami. To by mohlo negativně ovlivnit akciové trhy, zejména v zemích silně závislých na exportu, jako je Německo nebo Japonsko či součásti mezinárodních dodavatelských řetězců.

Na druhou stranu, některé domácí sektory v USA, například výroba, by mohly těžit z Trumpovy politiky, která by podpořila návrat výroby do USA díky zavádění cel nebo změnám ve výrobních procesech.

Trump také během svého prvního prezidentství prosadil výraznou daňovou reformu, která snížila korporátní daně a podpořila růst firemních zisků. V této politice může pokračovat i nyní.

Nižší daně pro firmy a stimulace ekonomického růstu by mohly vést k vyšším ziskům amerických korporací, což by bylo pozitivní pro americké akciové trhy. Pokračování v deregulaci, zejména v sektorech jako je energetika, finance nebo technologie, by mohlo zlepšit výkonnost těchto odvětví.

Pokud by se Trump rozhodl pro výraznější zvyšování zadlužení, mohlo by to vést k obavám z fiskálních problémů USA, a negativně ovlivnit dlouhodobý výhled pro dolar a vládní dluhopisy.

Nesmíme vynechat ani zahraniční politiku. Ta byla často nejednoznačná a zaměřovala se na „America First“, což znamenalo tendenci k izolacionismu a odmítání mezinárodních dohod, jako například Pařížské klimatické dohody nebo jaderné dohody s Íránem.

Zaměřením se na zajištění amerických zájmů, by ale mohl posílit americký dolar a podpořit růst amerických trhů díky větší stabilitě a sebedůvěře.

Trumpova politika byla příznivá i pro energetický sektor, zejména pro těžbu ropy a plynu ve Spojených státech, což mělo pozitivní dopad na ceny ropy a akcie energetických společností.

Podpora těžby ropy a plynu přilákala investory a zvýšila počty pracovních míst, čímž podpořila ekonomiku řady regionů v USA, zároveň však otevřela otázky ochrany přírody, resp. její nedostatečnosti, a problémy s rozšiřováním těžební infrastruktury na chráněných či historicky cenných územích.

Minulé extrémy a vrtkavost Trumpovy politiky byly často předmětem debat a polarizace. Někteří investoři vnímali Trumpovo chování jako nestabilní a impulzivní, což mohlo vést k vyšší volatilitě na trzích. Pokud by pokračoval v nečekaných rozhodnutích nebo výrocích, mohlo by to způsobit náhlé cenové výkyvy.

Na druhou stranu, některé investory jeho odhodlání k nízkým daním a deregulaci mohlo motivovat k optimismu, což by pozitivně ovlivnilo akciové trhy, zejména v technologických a energetických sektorech.

Znovuzvolení Donalda Trumpa by pravděpodobně vedlo k pokračování jeho populistické a protekcionistické politiky, což by mělo smíšené dopady na světové trhy.

Některé sektory by mohly těžit z nižších daní a deregulace, zatímco jiné by mohly čelit vyšší volatilitě a geopolitickým rizikům. Pokračující obchodní napětí a politická nejistota by mohly vyvolat volatilitu, ale zároveň by mohl posílit americký dolar a americké akcie díky stabilizaci domácí ekonomiky.

Nezbývá nám než čekat na další kroky americké administrativy a důkladně promýšlet pro a proti investic zvláště pokud se nějakým způsobem týkají amerických společností.