V nedávném článku jsme vás informovali o zvýšení záloh na pojistném pro OSVČ (osoby samostatně výdělečně činné), a také o tom, že nová vláda s tímto zvýšením nesouhlasí a při nejbližší příležitosti ho zruší. A nyní se vládní koalici podařilo tuto klíčovou změnu prosadit.

Růst minimálních sociálních odvodů, který měl podle předchozí legislativy nastat od ledna, bude zastaven. Ministryně financí potvrdila, že ačkoliv si živnostníci v prvních měsících příštího roku odvodí vyšší zálohy, stát jim rozdíl následně vrátí jako přeplatek. Co to konkrétně znamená?

Zpět o pět let: K čemu mělo dojít a co se mění?

Předchozí vláda schválila ve svém konsolidačním balíčku postupné zvyšování minimálního vyměřovacího základu pro OSVČ. Letos činí 35 % průměrné mzdy, přičemž od ledna 2026 měl automaticky vzrůst na 40 %. A právě tento růst se nyní zrušil.

Novela zákona, kterou poslanci nynější koalice předložili hned po ustavující schůzi Sněmovny, tento pětiprocentní skok zastavuje. Základ pro příští rok tak zůstane na letošní úrovni. Živnostníci budou platit jen běžnou valorizovanou sazbu, nikoliv sazbu zvýšenou o navýšení základu.

Kolik peněz zůstane živnostníkům na účtu?

Podle vyjádření ministryně financí bude mít toto rozhodnutí pro průměrného živnostníka hmatatelný dopad:

 -Průměrná měsíční úspora: 715 Kč.

 -Minimální měsíční záloha na sociální pojištění (hlavní činnost): Místo původně avizovaných 5 720 Kč zůstane po schválení zákona platba na úrovni cca 5 000 Kč (po započtení valorizace).

 -Pozor na přechodné období: Než začne novela platit, budou živnostníci odvádět vyšší zálohy (5 720 Kč). Jakmile nabude účinnosti, přeplatek, který tím vznikl, jim bude vrácen.

Proč se o odvodech tolik diskutuje?

Téma rozdílného zdanění zaměstnanců a OSVČ je dlouhodobě citlivé a nynější rozhodnutí vyvolalo živé reakce napříč politickým spektrem.

Zastánci změny, včetně vládní koalice, argumentují tím, že živnostníci čelí podnikatelskému riziku, nemají placenou dovolenou ani nemocenskou. Zastavení růstu odvodů je podle nich nutnou podporou podnikání a střední třídy v době ekonomické nejistoty.

Naopak kritici z řad bývalé koalice, zejména z hnutí STAN a KDU-ČSL, upozorňují na to, že systém je nespravedlivý vůči zaměstnancům. Zatímco zaměstnanec odvádí státu 39 % z příjmu, u OSVČ v hlavní činnosti je to jen 22 %. A u vysoce výdělečných OSVČ využívajících paušální daně může efektivní sazba klesnout až na 11 %.

Koho se změny dotknou?

 1., OSVČ v hlavní činnosti: Týká se jich přímo zastavení růstu sociálního základu. Ušetří v průměru 715 Kč měsíčně.

 2., OSVČ ve vedlejší činnosti: Růst jejich minimálních odvodů na sociální pojištění bude mírnější (z 1496 Kč na 1574 Kč). Na zdravotní pojištění vedlejší činnost zálohy neplatí.

 3., Paušální daň: Změny se promítnou i do paušální daně. V prvním pásmu (příjem do 1 mil. Kč) se měsíční platba zvýší o 1 268 Kč na 9 984 Kč. Ve druhém a třetím pásmu zůstává částka nezměněná (16 745 Kč a 27 139 Kč).

Co čekat v následujících měsících?

Návrh zákona nyní putuje do parlamentu. Přestože končící vláda k němu vydala negativní stanovisko (varuje před budoucími nízkými důchody dnešních živnostníků), toto stanovisko není pro hlasování závazné.

Očekávaný scénář: Vládní koalice disponuje ve Sněmovně většinou k přijetí zákona. Pokud bude proces rychlý, mohl by být schválen tak, aby se vrácení přeplatků uskutečnilo co nejdříve v novém roce.

Dočasná úleva jako odklad systémové změny

Schválení zastavení růstu sociálních odvodů přináší statisícům živnostníkům konkrétní měsíční úsporu a politickou zprávu, že jejich hlas je slyšet. Toto rozhodnutí však neřeší podstatu dlouhodobého problému – hlubokou nerovnováhu mezi příspěvky zaměstnanců a OSVČ do společného systému.

Jde tedy spíše o politický kompromis, který odsouvá nutnou komplexní reformu. Zároveň otevírá otázku, zda krátkodobá úleva pro podnikatele nepovede v budoucnu k problémům s jejich vlastním důchodovým zabezpečením či k dalšímu tlaku na již tak přetížené zaměstnance.

Téma spravedlivého nastavení odvodů tak zůstává otevřené a bude se nepochybně vracet s každou další valorizací či změnou vládní koalice.