Když se na přelomu února a března vyostřila situace na Blízkém východě, analytici předpovídali raketový růst. Místo toho ale zlato od začátku června vytrvale ztrácí a za poslední tři měsíce odepsalo zhruba čtrnáct procent své hodnoty. To je nejvýraznější čtvrtletní pokles od krize v roce 2013.

V těchto dnech se cena zlata pro okamžité dodání pohybuje lehce nad hranicí 4 000 USD za trojskou unci (cca 31 gramů). Srpnové futures kontrakty (burzovní dohody o budoucím nákupu či prodeji) se drží těsně nad 4 040 USD. Přitom ještě na začátku června byla situace diametrálně odlišná a nikdo nečekal tak rychlý obrat.

Vyšší úroky jsou pro zlato hrozbou

Proč tedy zlato ignoruje geopolitiku, která by ho měla hnát vzhůru? Odpověď leží v ekonomických základech, které v současnosti přebíjejí všechno světové dění. Konflikt na Blízkém východě sice vyhnal ceny energií nahoru, což posílilo inflační tlaky, ale právě ty spustily zcela jiný mechanismus.

Americká centrální banka totiž dala jasně najevo, že proti rostoucí inflaci nasadí těžké zbraně v podobě vyšších úrokových sazeb. A přesně tady začíná zlato prohrávat svůj boj – jeho největší slabinou je, že samo o sobě negeneruje žádný výnos.

Zatímco dnes si investor může uložit peníze do amerických vládních dluhopisů a zajistit si slušné zhodnocení, držení zlata je jen pasivní čekání na růst ceny. V prostředí rostoucích úroků tak drahý kov rychle ztrácí na atraktivitě.

K tomu je tu ještě sílící dolar. Vyšší úrokové sazby posilují americkou měnu, a ta pak dělá zlato, které se obchoduje v dolarech, výrazně dražší pro zahraniční kupce. Tato kombinace – vysoká inflace, očekávané zvyšování sazeb a silný dolar – prostě převáží nad všemi obvyklými důvody, proč by mělo zlato zdražovat.

Stříbro se propadá ještě rychleji

Podobný osud potkal i stříbro, které je na tom ještě hůře. Zatímco na konci března stála unce stříbra necelých 63 USD, nyní se prodává zhruba za 51,5 USD. To je pokles o více než 18 %.

Přitom ještě na konci letošního ledna atakovalo stříbro historický rekord, když se přehouplo přes hranici 101 USD za unci. Ale od té doby už ztratilo více než polovinu hodnoty.

Čeká se na rozhodnutí Fedu

Veškerá pozornost obchodníků se nyní upíná k americkému trhu práce. Statistika z tohoto sektoru by měla napovědět, zda má Fed důvod pokračovat v utahování šroubů, nebo zda si může dovolit vyčkat. Podle aktuálních propočtů trh přisuzuje zhruba 64 % pravděpodobnost tomu, že centrální banka sáhne ke zvýšení sazeb už v září.

V současnosti se základní úroková sazba v USA pohybuje v pásmu mezi 3,50 a 3,75 %. Obchodníci ale spekulují, že do konce roku bychom se mohli dočkat dokonce trojnásobného zvýšení. A to je scénář, který by zlato mohl poslat ještě hlouběji.

Návrat „zlatých časů“? Teď ještě ne

Pro běžného člověka tak nastává podivná situace: čím více se svět otřásá, tím více se zlato propadá. Pravda je ale složitější – zlato si svou roli dlouhodobého uchovatele hodnoty udržuje. Problém je v tom, že v krátkodobém horizontu na něj výrazně dolehla síla měnové politiky, která je v tuto chvíli silnějším hybatelem než strach z válečného konfliktu.

Až inflace začne opadávat a Fed začne snižovat sazby, zlato se s největší pravděpodobností opět dostane do hledáčku investorů. Do té doby však budou jeho cenu určovat čísla americké ekonomiky, nikoliv dění na bojištích.

A to je důležitá zpráva pro každého, kdo sleduje vývoj komoditních trhů – v následujících měsících bude mnohem důležitější sledovat tiskové konference centrálních bankéřů než zpravodajství z Blízkého východu. Do té doby si tak zlato bude muset na svůj velký návrat ještě chvíli počkat.